úterý 27. října 2015

Co budeme dělat zítra? 

tuhle otázku mi dnes položila Anička. 
Dnešní odpoledne bylo oproti tomu včerejšímu takové "pohodové". Je to asi tím, že taška, kterou Anička zahodila za dveře po příchodu ze školy tam stále leží, možná proto, že chřipka, která se o mě pokouší od neděle snad pomalu svůj boj o vládu nade mnou vzdává, možná proto, že je zítra volno......

Je večer, a já sedím u telky s vínkem, na klíně mám termofor (který jsem si už kupu let přála).
Dnes jsem si ho vzala do práce a bylo mi hned o poznání tepleji ;-).
Jeho pořízením mám hned nápad na vánoční dárky pro oba hady. Když ho viděli, křičely, že ho chtějí taky. 
Hned jsem dva objednala a do vánoc budu potají po večerech pletařit návleky :-)  - těším se.


A takže co budeme dělat zítra? 
Vydatný spánek, vydatná snídaně a pak????  nemůžu se rozhodnout, jestli lenošit u telky nebo se vrhnout na okna - už přes ně fakt není vidět .................. :-(
a ještě jsme si říkali, že bychom mohli nasbírat ještě nějaký ten šípek...............uvidíme :-). 

Mějte se moc krásně 

 

pondělí 19. října 2015

Taková malá telenovela..............................
Lenivé počasí .........a lenivá jsem i já (ale to si myslím, jsem už psala) a tak mi ušití téhle krasavice docela trvalo.
Byla to telenovela na kupu dní :-)
tady je jedno odpoledne..............

a jeden večer...................... ;-)
a po pár dalších odpoledních a dalších večerech..................... konečně hotovo


Už se pomalu začínám zamýšlet nad dárečkama pro paní učitelky k vánocům. 
Hmmmmmmmmmmmm co letos vymyslet :-)
Letos se musím samolibě pochválit, dostávám svému slibu, že s pořizováním dárků začnu brzy...... už mám v práci schovanoou krabici a v ní už několik dárků pro děti. Dobu jsem je převážela v autě, ale když jsem potřebovala něco naložit - ouvej. Další dárky jsem měla poschovávané v pracovně - tam jsou i přes moje protesty hadi taky jako doma, v šatně - na nejvyšší polici - ale když si vzpomenu na sebe a své šmejdění....... na nejvyšší polici vylézt a něco nalézt mi nedělalo ani ten nejmenší problém :-) (červenám se, ale to naštěstí nevidíte). Tak jsem je musela konečně vzít a odvézt do místo, kam tak často nepřijdou.
S hledáním dárků apod. jsem si vzpoměla.......... kdo mě zná osobně, už jsem mu to asi vyprávěla, ale .....

Určitě všichni naši rodiče schovávali kolekce s čokoládovýma ozdobama (ostatně já mám pocit, že musím schovávat jakékoli sladkosti, a to nejen před dětma - i před mužem, teď zrovna se snaží vymetat v místech, kde se u nás nacházejí - ale ouvej - dlouho tady nikdo žádné sladkosti nekoupil a tudíž tady žádné taky nejsou - nevadí to asi ale jen mě :-) ) a já si jako dneska pamatuju, jak jsem našla krabici s takovým tím želé - želé kroužky polévané čokoládou................. hmmmm ty miluju do teď světe div se, já je vyjedla aniž bych tu krabici načla, takže když moje maminka s úsměvem na tváři na vánoce vyndala onu krabici - asi se hodně divila................. doufám, že si myslela, že to už prázdné koupila :-))) (to asi ne, co?), ale ještě dnes se tomu směju, a zvládla bych to i dnes :-) o co? 

Tak to byla taková malá a i milá vzpomínka z dětství :-))))

Mějte se



neděle 18. října 2015

Prostě se chci opakovat a nekonečně dlouho vás otravovat s tou mojí .............. zahradou :-)
Odpustíte mi to? 
Práce na ní mě už moc nebere - mám to tak každý rok, ale kochám se jí ráda. 



Není barevný podzim krásný? 

I houby můžeme sklízet. Při focení jsem je zkoumala a dám krk na to, že to jsou václavky, ale .................. Nikdy jsem  je neviděla růst nikde jinde než na pařezích, natož zde :-). 
Budeme muset vzít vzorek a odnést místnímu znalci, byl by z nich krásný velký hrnec gulášku :-)

Původně jsem chtěla vyrazit na procházku (tady u nás svítí sluníčko), ale nějak mě přemohla lenora. V troubě se mi peče kringel, dnes kakaový (aby měli hadi zítra co ke svačině) a mám pocit, že v křesle mi je mnohem lépe, ikdyž se to ve mě stejně ještě pere - venku je dneska fakt moc hezky - tzn. na mě ani moc zima ani moc teplo - prostě tak akorát. 
No nic udělala jsem si kafčo, v telce dávají Vraždy v Midsomeru, hadi si hrají zcela vyjímečně ve svých pokojích (aspoň na chvilku) - takže dnes vyhrála lenora :-).
A napadá mě otázka. Hrají si..... jsou vaše děti ve svých pokojích? Naše děti mám pocit by svoje pokoje ani nepotřebovali. Mají je jen na přespání a nehorázný nepořádek. 
Nedávno jsme Aničce dali do pokoje starou televizi, aby se na to svoje "déčko" koukali někde jinde - musím říct, že poslouchat celé dny pohádky a pořady pro děti je pro můj mozek destruktivní. 
A já tak ráda někdy i poslouchám hudbu, rádio........ anebo jen tak klid, ticho.
A co myslíte? koukají na to stejně pořád v obýváku. Prostě náš obývák (respektive celá spodní část domu) je asi jejich střed vesmíru. 

Hmmmm tak jo, nahoře v pokoji už se začínají dohadovat, klid asi za chvilku skončí......... 
Do zítřejšího dne vykročte pravou a  s tím správným elánem.



úterý 13. října 2015

Podzimně
(tenhle článek jsem si předepsala už včera, ale nějak se mi nechělo nakonec nic fotit - byla mi venku taková zima, že ani tu chvilku venku se mi tomu nechtělo věnovat. Raději jsem si nazula huculáky a zůstala doma :-)  - u sporáku a hořícího krbu mi bylo mnohem tepleji. K večeři jsem udělala vydatnou bramboračku a já měla v bříšku jako v pokojíčku 
Poslední tři týdny co jezdíme s Aničkou na kontroly s polámanou ručičkou (ta se snad to tak vypadá náramně hojí - už s ní zkouší i psát :-) a zdárně se vede) a v pátek jsme žasly jak se vše okolo za ten týden změnilo. Listy se zbarvily do takových těch krásných podzimních barev. 

I zahrada se tváří už opravdu podzimně - ne že až přímo zimně. V pátek jsem se donutila a zasázela nové jahůdky ............................ vím, je už pozdě, ale jak se říká, pozdě, ale přece. 
Sklidily jsme fazole, pór, ředkve, rajčata i papriky. Hezky jsme je uložili v našem zahradním skladě - neskladě pod teplou pokrývku a  budeme ještě hezkých pár dnů dlabat z vlastního. 
V sobotu jsem zkusila svou první nakládanou řepu a protože po první degustaci chutnala, včera jsem udělala ještě jednu várku. Mluvím o várkách, ale u mě jsou várky = pár skleniček - takže nyní máme 8 skleniček - to nám bude na zimu stačit :-). 
Super odměnou pro mě byl EM, který se dožadoval řepy i k obědu k řízku. 

Wau a už včera jsem si dala a dnes tomu nebude jinak. Svářko.......................... hmmmm dobrota a jak zahřeje :-).
Lepší čas než tento studený a ufučený není, nebo jo?

 Krásný večer v teple všem......................J.


středa 7. října 2015

Hmmmmm
jsem v tom fakt až po uši

Prosím, prosím, řekněte, že aspoň někdo z vás je na tom stejně. 
Dnes jsem tu s příspěvkem poněkud divným - možná trochu nemorálním, ale určitě zajisté hodně ženským. 
Dnes jsem stála 40 minut v šatně a bádala a bádala. Slovní hříčka - nemám co na sebe u  mě moc neplatí - ikdyž ji taky moc ráda používám - hadrů je plná šatna, ale prostě mám pocit, že posledních 14 dnů je všechno nepoužitelné. 

Přijdu si kvůli tomu přízemní, ale prostě těmhle mím momentálním pocitům nemůžu pomoct. 
Prostě dnes sem píšu jako do toho mého kdysi deníčku...................................... 

Takže milý deníčku............................ čím to je? celkovým rozpoložením? podzimem? podzimní deprese? 
ajajajaj...................................................
O víkendu plánuju udělat menší čístku, nějakého oblečení se vzdát, uvolnit místečko pro nějaký ten nový kousíček - jen najít vhodnou chvilku a nějaké ty volné finance a jak říká má kamarádka jít "šopovat", trochu si zpravit náladu. Je pravda, že pořádně, v klidu si "zanakupovat" nebo jen v klidu vybírat jsem nebyla ani nepamatuju. Poslední dobou jsem nakupovala po netu a to pak netrefíte velikost......... tak zase vracíte, nálada pod psa......... nový kousek v šatníku zas žádný

Jaký kousek bych do šatníku chtěla? Nějakou pěknou nabíranou sukni (tu si ale chystám ušít sama, jednu sytě žlutou a pak jednu ala denim) ale pak bych chtěla nějaké nové džíny. Zní to "košé" ale prostě asi už mě in slim trochu omrzely. Zamilovala jsem se - tedy spíš na pohled do boy friend - bohužel ale zatím většina, které jsem si zkoušela neseděli - ale snažím se to nevzdávat a pokoždé jdu do regálů a hledám je a naivně zkouším. 

jojo já (je to blbý že to  o sobě napíšu) o sobě říkám, je lepší mě živit než šatit :-(

Zrovna dnes po tom čtyřiceti minutovým souboji s části mého šatníku - mimochodem - vyhrály ty části - po čtyřiceti minutách jsem to vzdala a ten kdo mě dnes v práci a po cestě do práce či z práce viděl - natáhla jsem na sebe tepláky, conversky a šla jsem. Prostě dnes to byl fakt provar. 
 

A vůbec dnešek byl den. 
Odpoledne jsem dorazila domů, zjistila jsem, že jsem v práci zapoměla ovarový koleno, který jsem plánovala k  večeři, takže vyzvednout Máru, otočka zpět do práce pro koleno, honem domů, tam mě vítala Anička - po tom, co jsem jí řekla, že jsem bohužel nestihla lékárnu abych jí vyzvedla novou ortézu (ta půjčená stojí za starou bačkoru - asi velká nebo co, ale má šílené otlačeniny), dát vařit koleno, honem do krámu pro čerstvý chleba a křen, do toho ukňouraný Mareček....... no prostě dnešní den paráda. 

Den ryze na jedničku...................... dopiju sklínku a budu doufat, že zítra se probudím do lepšího dne :-))))))) tiše i nahlas doufám. 

papá J. 

 

úterý 6. října 2015

O tom, jak si zkrátit začínající dlouhý podzimní odpoledne a večer :-). 
Kdyby jste náhodou neměli do čeho píchnout, co dělat, na co koukat nebo se vám nechtělo jen tak vegetit...................... 
Včerejším dnem u mě začala sklizeň šípku. 
Hodinu jsem trhala (na to kolik toho bylo, to zas tak dlouhá doba nebyla), hodinu jsem omývala a čistila (nevím jestli je te to teda až tak nutné, jestli to tak dělá každý, ale ruce jsem špinavé měla........ takže u mě raději omýt a očistit) a "prozatím" dvě hodiny půlila. Taky nevím jestli je to též nutné. Ale před rokem mi má zlatá maminka řekla, rozpul si je, rychleji ti uschnou. A při včerejší komunikaci s kamarádkou jsem zjistila, že když se suší v celku, pak se ve většině případů asi rozbíjí paličkou, takže je to prašť jako uhoď. 

Tak jsem včera večer vzala prkýnko, nabrousila nůž (samozřejmě se hned pořezala) a jala se krájet. Muž na mě tak koukal a po chvilince ho políbila múza a říká mi, nechceš spíš kleště? nůžky? 
Nůžky to byl NÁPAD!!!!!!!!!


Dneska se vrhnu na zbytek - ono je toho teda ještě půl mísy a to už mám napůlené tři plechy a už se "suší", ale................................... dnes už naštěstí jen dodělávka :-) namožené klouby mám slušně :-). Ale za ten dobrý čaj to stojí ;-)

Tak to je tak, kdyby jste se nudili :-). 
Stíháte se vůbec nudit? 

Jak přežíváte začátek podzimu? Já ho mám ráda, ale co jsem nastoupila po mateřské zpět do práce (už je to třetí zima) mám na zimu čím dál větší vztek. Mám vztek na to, že téměř půl roku si na sebe nemůžu vzít nic lehkého. Závidím slečně za přepážkou v bance, že má na sobě halenku s krátkým rukávem, a já tam přiběhnu ještě s "hejlem" u nosu.
Ráno nestíhám, protože každý den stojím bezradně v šatně a bádám co na sebe. Jsem trochu bezradná - prostě mám pocit, že tam nic nemám - ale už permanentně. Opravdu mám trochu víc deprese z toho, že se už budu muset zas až do jara strojit, strojit a strojit. Fuč je období šatiček, overálků.......
Nesnáším namáhání mozku sladit džíny, svetr.............. Nejraději bych každý den natáhla tepláky, tenisky a šla. 
Tiše doufám, že tahle moje podzimňo-zimní na oblečení zaměřená depreska brzo přejde :-(.
Na žehlícím prkně mám nachystané dvě látky  na sukně...............až dostříháme šípky, třeba přijde řada na sukně 

J. 

Oblíbené příspěvky