Po delší odmlce.
Co to se mnou je? Mockrát si řeknu: "tak něco konečně zas napíšu", ale pak si řeknu, ale jakou tématickou fotku k tomu dám, aby to nebylo tak chudé? 
Nefotím, netvořím, proplouvám Ale i to proplouvání je důležité. Snažím se místo tvoření víc odpočívat. Času hodit nohy nahoru bylo i přes chladné zimní dny málo. S teplejšími dny (nástupem jarního času) jich ještě ubylo............... 
Už jsem se zahrabala v zahrádce. Pro letošek mi pomáhal i manžel a tak jsme dodali zahradě novou vrstvu kůry, pracně jsem sečetla škody letošní zimy - pár růžím se letošní zima moc nelíbila a rozhodli se to raději zabalit - škoda :-(. Pár semínek je v zemi už taky zaseto - nevím jestli se jim tam v tomhle ochlazení líbí....... mě osobně je lépe doma u krbu a sleduju zahradu jen z okna.
V tomto týdnu mě skolilo nachlazení. Přišlo opravdu nenápadně a dává mi pěknou práci se z něho dostat. Paradox je, že je to téměř na den rok, co jsem se cítila stejným způsobem a ze zoufalství jsem si volala i rychlou a pár dnů na to zjistili Aničce diabetes. Je pravda, že jsem moc ráda, že Anička se smála když říkala jestli máme šampíno na oslavu. Je tak silná. 
Stihli jsme i přijímačky na gymnázium a zápis do první třídy, teď nám nezbývá nic jiného než čekat jak to vše dopadne. A od září to bude teprve mazec :-).

Na zítřek se snažím opravdu nachystat - na tři dny jsem vypadla z pracovního procesu a ani nechci vidět co na mě čeká. Ale i přesto, že mi není stále do skoku (a že už se těším, až si zas vyrazím zacvičit :-) )pár prospaných dnů mi přišlo vhod. Snad jsem naspala do zásoby. 

Přeji všem příjemný vstup do nového týdne. Ten náš bude v duchu svátků a narozenin ;-) už nyní vymýšlím, jaký zdravý dortík udělám.  

Jak se to říká? kocour není doma a myši mají pré? 
U mě platí nikdo není doma a mamka má veget. 
Na tenhle víkend jsem se opravdu těšila a asi hodně dlouho. 
Je to jak balzám na nervy a snad mě všichni omluvíte když to řeknu, když se nemusím o nikoho starat, nikoho poslouchat (kromě sama sabe), nikomu vařit a po nikom uklízet. Být tu jen já a samota............. klid. 

Už hodně, hodně dlouho jsem nepřidala nic ze svého - našeho života. Ale jsme všichni v pořádku......žijeme jak umíme. 
Život je pro mě poslední dobou tak nějak uspěchaný... mám pocit, že se stěží zastavuji abych se nadýchla a zpomalila. Den plyne za dnem ani nevím jak moc rychle. 
Už se moc těším na první teplé dny, tyhle mrazy mě už docela dost nebaví. Za prvé je mi v práci opravdu zima, která se na mém zdraví poslední dny i podepsala. Nezmohla mě nějak extra velká chřipka, ale pomalu ale jistě se ke mě začala vkrádat bolestí v krku, pak bolestí zad a pak .......... naprostou únavou. K rekonvalesci jsem měla dva dny vždycky od oběda do večeře, ale mohu říct, že jsem snad zažehnala a s nemocí a nemožností sama sebe jsem se rozloučila. 
Pamatuju si, když jsem se bavila se dvěma lidmi, jak nemocní jsme jen proto, že to tělu dovolíme. Je pravda, že já sama se divím, že za poslední necelý rok mě viróza přepadla opravdu jen zřídka a moc dlouho se u mě neohřála. Nevím jestli je to tím, že si to prostě nedovoluju není na nemoc čas.
Jiná strana je vyčerpání. I autíčku na ovládání někdy dojdou baterky.......................... tak ani člověk nemůže fungovat pořád....

 K nabití baterek mám ještě zítřek. 
Dnešek jsem strávila úklidem, péčí o svůj zevnějšek (taky už to trochu potřeboval), po hodně, ale opravdu hodně dlouhé době jsem si napustila vanu a konečně jsem použila sůl do koupele, kterou jsme si koupila už před několika měsíci. 
A zítra? zítra vlastně ani nevím co budu dělat. No musím něco málo přeci jen navařit, bude se mi vracet rodinka, tak ať je mám čím uspokojit. 
Teď tu sedím a snažím se vyloudit pár srozumitelných vět, kterými bych vylíčila svůj život posledních týdnů, aniž by to vypadalo, že si stěžuju. Vůbec ne, je to prostě můj život a já ho žiju. 

Následující týdny bych se ráda věnovala mimo jiné i vrácení se zpět do kondice. Ne, že bych v ní nebyla - teda alespoň v takové, která mě tak nějak uspokojuje. Můj boj za pekáč buchet trvá, ikdyž mám pocit, že dřív upeču nespočet pekáčů buchet v troubě, než budu mít ty svoje na svém břiše - je to asi nesplněný sen. Ale poslední dny se mi na váze ukazuje váha, která se mi moc nelíbí. I přesto, že naše vánoce si risknu říct byli co se jídla týče strohé - už hlavně kvůli Aničce, nevím...........................

Nedaří se mi dodržovat pitný režim a pravidelnost v jídle a poslední dva týdny jsem i kvůli "rýmičce" vypouštěla pohyb. Ale to se změní a to zítřkem.

Kdo se ke mě přidá? 

 

Poslední týden v obrazech 

první prosincový týden je za námi. Pro mě pracovně poněkud náročnější - osobně se už moc moc těším  na 23. prosince :-)

Děti se den co den vrhají ráno na kalendář 

Stihla jsem upéct jakés takés vánoční sušenky - samozřejmě že zdravé (upřímně??????? Anička mě za ně moc nepochválila a já je znovu už asi taky dělat nebudu :-)) ) 

 Upekla jsem linecké (i zdravou verzi jsem zkusila, a příští rok udělám půl na půl).

 Upekla jsem i zdravé marokánky - šikula jsem si před rokem neopsala na ně recept a tak mi dalo hodně velkou práci než jsem znovu na webu recept našla, ale o to víc jsem se na ně těšila. Jsou stejně famózní jako před rokem.

S EM jsme tvořili vánoční papír. Jelikož mám moc ráda balení vánočních dárků spíše do přírodních papírů, nakoupila jsem si pro letošek trošku zásobu a oprášila jsem bramborová tiskátka a šlo se na to. Moc dlouho ho to sice nebavilo, ale snaha se cenila.  

Co se týče předsevzetí, že letos budu pořizovat dárky s předstihem vzalo za své a já nemám ještě téměř žádný dárek. Je to pěkná ostuda a na jednu stranu jsem ráda za pracovní předvánoční shon, že nemám čas myslet na to, že do krásných diy balících papírů nemám co balit. 

No snad se to zlepší a i mé děti budou mít pod stromečkem úsměv od ucha k uchu

Na zítřek se už moc těším, doufám, že naberu trošku elánu a snad poslední hektický týden tohoto roku. 

Mějte se moc krásně  a užívejte i tak krásný předvánoční čas.

 

A je tu zase po roce.................

první adventní svíce

V pátek jsme společně rozsvítili stromeček v Pohoří. Obě moje dětičky poprvé recitovali básničku...... ach jak já na ně byla pyšná. Je tu opět můj čas, kdy mě rozbulí naprosto všechno. Já tenhle předvánoční čas tak miluju :-)

U nás jsou už upečené perníčky, zapálená první svíčka, vytvořené věnečky na dveře, rozvěšená první světýlka, připravený adventní kalendář a hlavně vypracovaný úklizecí prosincový plán.Ten je můj nejoblíbenější.

Něco málo jsem už z něho stihla. Dnes jsem škrtla například úklid koupelny. A řeknu vám, že byl velice zajímavý. Hned na začátku jsem šlápla do kýblu s vodou, tím jsem ho celý vylila a ihned se z umývání obkladů stalo vytírání. Aneb - chcete si přidělat práci...............????

A teď už budu jen sedět, nožičky hore, nabýrat energii na další náročný týden - a že už nyní vidím, že náročný bude. Jo a dokoukat Sněženky a machry. Jen škoda, že nemám doma "vaječňák" - ten je k tomuhle filmu ze všeho nej.....

 

 

po dlouhé době

opravdu po hodně dlouhé době jsem sedla ke stroji s úmyslem spáchat něco jiného než nějakou tu opravu či kalhoty. Poslední týdny se vůbec vracím k tvoření. 

Všechno se tak nějak hodilo do klidu, nooooo asi možná jsem se hlavně hodila do klidu já. Domů jezdím z práce o hodinku dřív a to je taky znát, o trochu víc stihnu a hlavně v klidu. 

Pomalu přemýšlím jaký vánoční úklid udělám a na který se prostě vyprdnu. Tradičně si na počátku prosince udělám seznam - kdy co uklidím - mám vždycky radost, když něco stihnu i nad rámec seznamu. A jelikož letos neplánujeme žádné velké pečení - ať už s ohledem na cukrovku tak i vlastně celkově - proč se ten týden přežírat....... bude to jistit linecké, perníčky a zdravé marokánky a možná nějaké špaldové sušenky. Na svátky jsme naplánovali tiramisu a sýrové jednohubky :-) tak to budu mít o něco jednodušší. 

Tento víkend jsem s hadama a Irenkou vyrazila na vánoční trhy na Kuks. Trochu jsme nevychytali počasí - pěkně jsme zmokli, ale i tak jsme si to užili. Bylo to moc fajn a hezké. 

Ale na čem budeme muset začít makat jsou vánoční dárky. Tradičně nemáme skoro nic. 

Ve středu se můj počítač pokusil spáchat opět sebevraždu - plány mu naštěští zhatil můj dvorní opravář - tímto ještě jednou DĚKUJI!!!!!!!!, ale taky to byla poslení kapička a už nyní píšu Ježískoj dopis o nový počítač. "Kamikadze" jak jsem ho pojmenovala nechám raději Aničce na cvičení na ICT. Asi je už pomalu na čase. 

Ale k....

 byla jsem překvapená, že byla vybraná zrovna tahle, ale o to větší radost mi to udělalo.........

Přeju všem příjemný vstup do nového posledního listopadového týdne. Já se jako každoročně na vánoční čas těším. A to tak, že jsem včera už vytáhla světýlka............... ale pššššt

 

Venku je opravdu takový ten krásný podzimní den. O tom jak se mi letošní barvy líbí jsem už psala a v tom sluníčku jsou ještě hezčí. Děti se včera vypravili ven, že budou hrabat listí, které nám pocukrovalo zahradu, ale brzy se rozčíleni vrátili domů, že jim to prý rozfoukává vítr.
 

Tenhle prodloužený víkend - na který jsem se opravdu těšila - jsem si chtěla z padesáti procent i trochu užít já - ne jenom uklízet, prát, vařit (vaření jsem toho moc opravdu nedala :-) ) a tak jsme začali taky trochu tvořit. Jak to mám nastavené já, když tvořím, nevnímám čas.....................

Jako každoročně se bude u nás konat zpívání u kostela, kde nás naše ratolestí potěší svou roztomilostí :-), já si trochu jako každý rok zaslzím, těším se na každoroční svařáčet - jestli to dopadne i letos - to se necháme všichni asi překvapit a jelikož jsem se svým týdením časem tak trochu na štíra, vrhla jsem se do tvoření již teď. 

Byla jsem letos rozhodnuta vyrábět na prodej jmenovky  na dárky - já osobně je používám každý rok, ale pořád jsem se rozhodovala mezi cca deseti adepty - a fakt jsem nevěděla které. Nakonec to vyhráli tito roztomilí sněhuláčci. Letos jsem do výroby zapojila i děti, takže lepili jak divý, nápisů se ujala Anička....... na mě zbývali srdíčka. Třpytky mám snad až za ušima, všude po podlaze a dnes se mě dokonce ptal manžel, jak to, že je má po sobě i on, když s nima nic nedělal. 

Prostě se mi třpitý celá domácnost.

 Teď už jenom tajně doufat, že se budou líbit i ostatním.

No já půjdu ještě vytvořit jablíčkovou buchtu, pak ještě na mě čeká sklidit vyprané prádlo (to jsem trochu šoupla do pozadí povinností) spáchat obýdek.........

A večer juchů cvičit. 

Mějte se krásně a užívejte krásné neděle a zítra příjemný vstup do nového týdne.

Jéééééé

dneska jsem vstávala opravdu brzy. Pojala jsem podezření, že k tomu, abych mohla aspoň nějak fungovat potřebuji poslední dobou minimálně osm hodin spánku. A řeknu vám, že to je kolikrát docela "prekérka" těch osm hodin spánku dát. Pořád je co dělat, ráno brzy vstáváme a jít ihned po vyhnání dětí do hajan taky do postele?................... co bych z toho dne měla, takže se snažím začlenit i nějakou tu siestičku před spaním třeba se sklínkou vína, čajem a jen tak blbě civět na program v televizi. 

Dneska mi bylo řečeno to, co jsem si už nějaký ten pátek říkala. Že jsem už hodně dlouho nic nenapsala. Nevěděla jsem poslední dobou ani co psát. Dny mi tak nějak letí, nevím co uteče rychleji - jestli víkend nebo všední dny. 

Zahrada se mi zbarvila do krásných podzimních oranžovo-žluto-hnědých barviček. Sem tam tu najdu ještě nějaký ten kvítek. 

Jsem překvapená sama sebou - mám zahradu už vlastně celou připravenou na zimu. Pomohla mi v tom i má oblíbená spolupracovnice - moje maminka je výborný parťák na dřinu - DĚKUJI IRU :-).

Mám zpracovaný celý kompost - celý jsem ho zpracovala do zahrádky a nyní už jen čekáme na dětmi oblíbené hrabání listí. Dub se k opadávání zatím moc nemá a tak volný čas trávíme hlavně doma v teplíčku nebo na procházce - když je možnost. 

Víte čeho jsem si letos všimla? že je snad za poslední roky nejhezčí-nejbarevnější hezký podzim. NEvím, možná vloni jsem si nevšimla, ale těch barev je letos tak nějak hodně. Je pravda, že je sleduji převážně jen při cestě domů z auta, ale i tak je to nádherné. 

Pomalu už začínám taky myslet na čas vánoční. Na nějaké to tvoření, jestli si ukradnu nějaký čas a hlavně přemýšlím, jaké bude letošní vánoční cukroví - jestli vůbec nějaké bude.

S Aničkou poslední dobou trošičku válčíme - kde se dá v nacházím v jejich šuplíkách, pod polštářem a snad všude pozlátka od sladkostí, bombonů, sušenek..... Je to holka "šikovná" a umí si jednotky krásně vypočítat, takže když mi řekne dám si ke svačině bagetku a já nejsem doma - napočítá si místo toho sladkosti. A já když pak poklady najdu - nestíhám se divit. I celé září bylo zajímavé co se týká školy. Neustálé zapomínání, dva trestné body........ jeden průšvih za druhým. Z mé poctivé, chytré holčičky se stala rebelka. 

Bylo mi řečeno, to je puberta - řekněte mi kam to spěje, když by měla puberta začínat už v deseti letech? Už nyní jsem šedivá,  a co pak za rok, dva deset? to bude na oholení a paruku :-( :-). No potěš.............. (no to byli jen mé úvahy u kterých mám oči na vrch hlavy :-) )

Ale zpět třeba k tomu cukroví.................... už jste přemýšlely jaké budete letos péct? Já už loni říkala, že letos toho moc nebude a Aničky cukrovka mě v tom tak nějak podrží. Perníčky mě neminou, takže nám to jistí jeden tvar, spočítání celkových jednotek, vydělit napsat a pak dávat na příděl. To samé s lineckým. 

Naše předvánoční tradice s kamarádkami dělání vosích hnízd taky asi vezme za své - musíme vymyslet nějaké zdravé koule nebo něco podobného :-). Ono to ani jedné z nás neuškodí......asi :-)

A to mě vede taky k jedné věci. Docela dost aktuální. Včera jsem se společně s holkama na cvičení rozhodli v to, že do vánoc zhubneme každá svá kila co chceme zhubnout. U mě to dělá tři kila. Poslední dobou jsem fak......................... a to dost "prasila" a tak se to trošku na mě podepsalo - na mě a chudáku váze, takže ta teď brečí a já s ní, když mi ukazuje 58 kilo. Fujki. 

Takže dámy, držím nám všem pěsti a chci slyšet  v neděli nějaké pozitiva :-)

Já osobně jsem fakt tak odhodlaná a pozitivně motivovaná, že jsem se dneska nadšením snad vznášela. I pidi oběd - co zbylo po manželoj mi stačilo :-)

A mám pro vás holky třeba super nápad na zdravou snídani. Mě v neděli fakt chutnala. Zdravá palačinka s arašídovým máslem, jablíčkama a semínky. Mňamka

 Mějte se nádherně a držte nám pěsti :-)