Škola už dávno zase začala a s nastal opět pořádný kolotoč mezi prací, úkoly, úklidem, zahradou, vaření………… jo,jo prostě klasický kolotoč.
Na zahradě se to už „podzimovatí“, sklízím co se dá.
Kytičky do vázy, bylinky na sušení a na poslední sirupky, fazolky – ty
miluju se šunkou a mozzarelkou – prostě mňamka, letos to je hned vedle dýní nej,
nej výpěstek. Rajčátek jsem taky něco málo sklidila, ještě zbývá sklidit
červenou řepu, celer, pór, kukuřici.
Na zahradě se nám objevilo už nějaké to spadané
listí a to znamená, že podzim se už opravdu hlásí o slovo. Přijde mi, že letos to přišlo
nějak moc rychle. Nezdá se vám?
Nemám nic proti podzimu ,ale mám ráda takový ten sluníčkový, kdy vyniknou všechny barvy a vůně podzimu. Ale bohužel podzim umí být i pěkně uplakaný a škaredý. Zrovna dneska, když jsem jela do práce, byla mlha, že by se dala krájet a tu taky nemám ráda. Od přírody mám kudrnatý vlasy a poslední roky si je rovnám žehličkou a v takových dnech svádím boj: já nebo vhkost? Jasně že vlhkost vyhrává a já pak rovnám a rovnám. Teď už ale zase svítí sluníčko a v rádiu říkají, že v následujících dnech můžeme čekat babí léto - tak uvidíme. O víkendu jsem udělala ještě pár foteček ze zahrádky. Ráda si fotím zahradu, protože pak s odstupem pozoruju, jak vše roste. Letos jsem zase trošku zapracovala. Kousek s pařníčkem už jsem ukazovala a teď ke konci léta, jsem zvětšila ještě jednu část záhonu, která čeká ještě na kůru, snad se do zimy dočká :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat