Po delší odmlce.
Co to se mnou je? Mockrát si řeknu: "tak něco konečně zas napíšu", ale pak si řeknu, ale jakou tématickou fotku k tomu dám, aby to nebylo tak chudé? 
Nefotím, netvořím, proplouvám Ale i to proplouvání je důležité. Snažím se místo tvoření víc odpočívat. Času hodit nohy nahoru bylo i přes chladné zimní dny málo. S teplejšími dny (nástupem jarního času) jich ještě ubylo............... 
Už jsem se zahrabala v zahrádce. Pro letošek mi pomáhal i manžel a tak jsme dodali zahradě novou vrstvu kůry, pracně jsem sečetla škody letošní zimy - pár růžím se letošní zima moc nelíbila a rozhodli se to raději zabalit - škoda :-(. Pár semínek je v zemi už taky zaseto - nevím jestli se jim tam v tomhle ochlazení líbí....... mě osobně je lépe doma u krbu a sleduju zahradu jen z okna.
V tomto týdnu mě skolilo nachlazení. Přišlo opravdu nenápadně a dává mi pěknou práci se z něho dostat. Paradox je, že je to téměř na den rok, co jsem se cítila stejným způsobem a ze zoufalství jsem si volala i rychlou a pár dnů na to zjistili Aničce diabetes. Je pravda, že jsem moc ráda, že Anička se smála když říkala jestli máme šampíno na oslavu. Je tak silná. 
Stihli jsme i přijímačky na gymnázium a zápis do první třídy, teď nám nezbývá nic jiného než čekat jak to vše dopadne. A od září to bude teprve mazec :-).

Na zítřek se snažím opravdu nachystat - na tři dny jsem vypadla z pracovního procesu a ani nechci vidět co na mě čeká. Ale i přesto, že mi není stále do skoku (a že už se těším, až si zas vyrazím zacvičit :-) )pár prospaných dnů mi přišlo vhod. Snad jsem naspala do zásoby. 

Přeji všem příjemný vstup do nového týdne. Ten náš bude v duchu svátků a narozenin ;-) už nyní vymýšlím, jaký zdravý dortík udělám.