Přijměte pozvání…………………….

ráda bych vás do mé zahrady. Tvořím ji – nebo bych asi měla napsat snažím se jí tvořit dá se říci tři roky. Předtím spíš vypadala jako měsíční krajina a manžel po ní rajtoval na motorce.

Rozhodla jsem se do ní pořádně vrhnout, když se narodil Mareček. Pojala jsem to jako výzvu, že po dobu co budu na mateřské tak se  z ní pokusím něco udělat.

       Na počátku jsem nevěděla za čím mám jít, nejdřív jsem chtěla jen traviny, pak jen keříky, „nepřehňácanou“, spíš sem tam něco. Dnes? Dnes miluju pohled na klasickou vesnickou zahradu, kde kvete kupa krásných kytek, které se nemusíte ostýchat utrnout do vázy, zahradu, která nabízí tajemná zákoutí. 

   Když jsem se zahradničením začínala zásadně jsem nechtěla na zahradě růže, dnes kupuji další a další, miluju horntenzie a moc se těším jestli mě jednou odmění a budou jak z katalogu, řebříčky, kopretiny, chrpy……………… všechny jsou favoritkami.

    Letos jsem mezi své oblíbené kytičky přidala i pivoňky a abych netroškařila zasadila jsem zrovna tři – bílou, sv. růžovou a tm. růžovou. Za darované kytičky jsem tentokrát opravdu nepoděkovala, tak doufám, že se budou snažit a příští rok budeme mít první kvítka.

       Každý měsíc – pokaždé se nemůžu dočkat, kdy vyjde další nové vydání - kupuju časopis Naše krásná zahrada, kde je takových obrázků plno a snažím se je v rámci možností promítnou i do té mé zahrádečky. Velice ráda používám slovní spojení – kozel zahradníkem. Myslím, že mě vystihuje docela přesně. To co jeden rok zasadím na jedno místo, další rok přesazuji na jiné. 

A tady je můj letošní nový kousek. Už jsem se v předchozích příspěvcích zmiňovala o mém novém pařníku. Ještě mi prostor okolo nezarostl tak, jak si představuji, postupně sázím bylinky a na druhou okrasnou část kytičky. Rozhodla jsem si tam nechat trochu prostoru, co kdybych objevila zase něco úplně nového.

  

Mějte se moc krásně a užívejte si krásných sluníčkových dnů

  

Pepo, a je to............

konečně jsem dodělala přáníčko pro svého známého. Pokaždé přijde s nějakou lahůdkou. Tentokrát přispěchal s přáním o vak na lůžkoviny. Jezdí kamionem a tak si přál mít peřiny schované. Ví, že to se mnou není až tak jednoduché, že to nikdy není nic obyčejného, že si pokaždé musím přidat něco svého. Doufám, že se mu bude líbit i s těmu ptáčky :-).........

a protože jsem chtěla něco v podobném stylu i pro sebe, pokusila jsem se o kosmetickou taštičku.

Přeji krásný a optimistický vstup do nového týdne...........................................................

                                                                       Jiřina

.....................

kytičky a ptáčci, že by jaro? 


jedno ze splněných přáníček, které mám nyní na stole. Myslím, že jsem ten střih už vydokonalila k mé vlastní spokojenosti a tito se snad budou mé milé přítelkyni líbit :-). 

tito mají i nožičky ;-)

přeji vám všem moc krásný a snad sluníčkový víkend. U nás v neděli holčičí koleda. Na holčičí koledu jsem začala chodit asi tak od deseti let - když jsme se přestěhovali na vesnici a tehdy mi to připadlo takové divné, že holky a koledovat. Dnes se mi líbí, že holčičí koleda je čím dál víc oblíbená - a je to pravda, kdy se nám stane, že těm chlapům můžeme vyprášit kožich, co? 
Letos chtěla Anička chodit s kamarádkama, ale nakonec si to rozmyslela a že prý bude chodit zase se mnou. Doufám, že počasí do neděle vydrží a vyrazily bychom kolmo ne autíčkem jako každý rok.


                                              """""""""" krásný víkend přeji """"""""""""

Zamotaná.......

mimo šití, pletení, háčkování, vyšívání a bůh ví čeho ještě co já prostě musím zkusit i moc ráda peču. Pekárně jsem propadla asi před dvěma lety a nyní prostě zbožňuju domácí houstičky,  bagetky jasně, že i domácí chleba - nejvíc mi asi chutná bramborový, buchty, koláče........ 

Nyní jsem se konečně dopracovala k upečení mé první vánočky. Můj malý pomocník nesměl samozdřejmě chybět. Pekárna za mě udělala hnětací práci a po vykynutí jsem se přesunula k pracovní desce. Vedle sebe rozevřela počítač  a dala jsem se do pletení podle videonávodu. Nevěřily by jste, ale já si málem zamotala ruce. Paní na mě byla tak rychlá, že jsem stihla tak možná prvních pár vteřin. No, takže takhle moje vánočka možná nebyla až tak krásná, ale chutnala hmmmmmmmmmmm, dokonale a s odpoledním kafíčkem, no prostě bezkonkurenční.
Mým dalším úkolem bude............................ nacvičit pletení vánočky aniž bych si zamotala ruce ;-).

Mějte se krásně, přežijte pátek a o víkendu bude snad zase krásně.

 

Krásnou, ikdyž uplakanou neděli vám přeji......

Včerejšek jsem strávila na zahradě ve snaze udělat co nejvíce na mém novém zahradním projektu s názvem "pařník". Už jsem o něm psala, takže kdo se ke mě chodí aspoň občas koukat, tak jistě ví o čem mluvím.
Podařilo se a v pařníku už mám zaseté ředkvičky, mrkvičku a zasazený salátek, kedlubničky a poprvé zkouším i brokolici. 
Ještě je kolem mnoho práce, ale krásně se to rýsuje a až bude vše hotové, určitě se moc ráda pochlubím. 

Minulý víkend, který byl vlastně celý uplakaný jsem tvořila něco nového. Našla jsem jeden bomba zahraniční blog a paní tam měla přeeeeekrásné ptáčky. Nebyla bych to já, kdybych je prostě nemohla zkusit. Je pravda, že u stroje poslední dobou moc času netrávím, trávila jsem čas pletením ponožek, kterým jsem naprosto propadla (s těmi se taky dobudoucna pochlubím).
Ale ten čásek strávený u stroje byl příjemný. Střih jsem zpatlala jak se dalo a dneska tvořím dál, ještě poupravuji, aby to bylo opravdu jak já říkám ECHT. 
Ale i tak vám ráda ukážu první kousky. 

 

Loučím se s vámi a přeji krásný zbytek prolenošené neděle

 Střípečky z mé zahrady.......................

Krásné slunečné nedělní ráno, sedím u kafíčka a sleduju sluníčko jak si razí cestu. Už se vidím jak zase na chvilinku vyrazím ven a budu chystat zahrádku na její pomalé probuzení. 
Mám ráda tohle probouzení. Každý den obcházím všechny svoje kytičky a sleduju, která už leze a která ještě spí. 

Každý měsíc si kupuju časopis Naše krásná zahrada................. je to můj nejoblíbenější časopis o zahradě. Všechny si schovávám do krabice a potom každé jaro vytáhnu a koukám, kochám se. Miluju ty obrázky starých vesnických zahrad, jednou bych se k něčemu takovému chtěla taky dopracovat. Letos jsme se rozhodli konečně pro ovocný strom, musím je dát tak abych na ně jednou mohla pověsit houpací síť a v možná asi tak v důchodu se na ní pohoupat :-)) Houpací síť .................. jo to bych chtěla.

A ještě jednu novou věc budu mít na zahradě. V onom časopise měli nádherný klasický pařník. Takový ten krásný, dřevěný...................... tak na ten se už moc, moc těším. Prý bych se v tomto týdnu mohla dočkat tak uvidíme. 

Minulý týden jsem se kvůli němu vrhla na náš čtyřletý zanedbaný kompost, dala jsem si menší víkendovou rozcvičku a trochu se v něm porochňala. Nečekala jsem, ale docela jsem se i nasmála, když se mi podrážky klouzali a já se už viděla jak tam padám na nos. Naštěstí se tak nestalo. 
Ale vybagrovala jsem z něho docela slušnou kupu krásné hlíny. Alespoň se po žádné nemusím schánět a už se těším, až v novém pařníčku uslyším i mrkvičku růst :-))

Letos se těším, jestli se dočkám nějakých tulipánků. Loni si na nich smlsnul náš moc hodný pejsek.............. likviduje co se dá............... Moc jich po loňském náletu nepřežilo, lezou jen na dvou místečkách a jsem zvědavá jaké to jsou barvičky. 

 

I angreštek se má  k životu. Než jsem si ho předloni na podzim pořídila, jedla jsme angrešt naposledy tak možná před 10 lety. Jeho chuť jsem si jen pamatovala a když jsem ten náš loni ochutnala, bylo to jako vrátit se do dětství.

a můj první jarní kvítek? v loňském roce darovaná fialka fialová................................

Mějte se moc krásně, užijte krásnou neděli a doufejme, že toto krásné počasíčko už vydrží....................

Krásnou neděli ............................

                                                                Krásné sobotní ráno..............................
dnešní ráno bylo podobné těm ostatním víkendovým. Marenek není zas tak velký spáč a přispěchal ke mě do postele už o půl šesté ráno, nevím kde ty děti ten nekončící elán berou. Já bych při takovémhle ufoukaném počasí z peřin nevylezla. Pak přiběhla Anička, že jí není dobře a než stihla doběhnout na "toaletu" ;-) pozvracela celou chodbu. 
Tento víkend jsme měli naplánované bruslení a je co říct, že i ona škemrala, jestli bychom ho mohli odložit. 

Taky bych ráda napsala své pocity z posledních dnů. 
Jsem jedna z těch maminek, které se o učivo svého dítěte nemusí až tak moc starat. Samozřejmě nechci, aby to vyznělo tak, že se nestarám................. to určitě ano, ale Anička mou pomoc ani moc nevyhledává. Je hodně zvýdavá, takže se pořád na něco ptá, ale k probýranému učivu mě prozatím nepotřebuje. 
Hrudˇ se mi dne pýchou, když vidím, jak Anička zvládá školu s naprostou lehkostí. Jsme sice zatím jen ve druhé třídě, ale opět byli na vysvědčení samé...........................................
Jsem na tebe moc hrdá, zlato moje........

A co dodat k fotečkám? Měla jsem na půdě starou stoličku a konečně na ní přišla řada. Snažila jsem se jí  trošilinku "očalounit" ;-), no není to zázrak, ale jsem na 99% spokojená.

                                                             Mějte se moc krásně Jiřina
                                                                              °°°°°°°°