A JE TO!!!!!!!!

Dnešní den začal sice pošmourně, ale během dopoledne se začalo dělat nádherně a protože oproti včerejšku nepršelo, vzala svetr, mikinu čepice, rýč a rukavice a šla na to. 

Po prvním rýpnutí do země, jsem schazovala první vrstvy a ryla jsem a ryla. 

Mám tímto hotovo. Hlavou mi letěli vzpomínky na mého taťku - u nás doma, tuhle práci zastával vždy on. 
Letos - tento měsíc to bude už deset let - deset let - na jednu stranu šíleně dlouhá doba, ale na druhou stranu ....................... Vzpomínky na jeho gesta jsou tak živý, že mi nejde do hlavy, že je to už taková doba. 
Moc mě mrzí, že ho mé děti nezažili. Měl tak hrozně rád malé děti, ale bohužel mi už zbyli jen přestavy, co všechno by s nimi podnikal. A vzpomínky na něj.
Tak moc mě mrzí, že z tohodle světa - od nás  odešel "rukou jiného člověka",  kdyby se tak nestalo, možná by tu byl s námi, je pravda, možná byl tehdy jeho čas odejít - vše to co se dělo před tím tomu napovídalo, (vypadalo to, jako když se snažil napravit vše co za poslední roky zpackal................ vztahy...........) ale i tak.......

Stejně si pořád říkám, jaké by byli naše životy jiné, kdyby byl tady s námi.


Už jsem tu psala, že nerada chodím na hřbitov............... ale na mého tátu vzpomínám hodně, hodně často
Jsou to hlášky, které používám nebo na které si jen tak vzpomenu při nějakém slově (třeba - máte nohy jako plochodrážní slepice  - nebyla to kritika - myslel, že je máme hubený  - tu používal velice rád a velice často, nebo "no jo ten tvůj bojler........ :-) (myslel tím moje břicho - nikdy jsem nebyla hubeňour, ale to jsem tu už určitě psala)), další - umýt, pomodlit a spát......... :-)
Miloval dechovky - pamatuju si, když jsme někam jeli - pamatuju si, měli jsme škodovku a samozřejmě rádio na kazety - a on měl těch dechovkářských kazet fakt hoooodně - a ty jeli v autě pořád dokola - při zpáteční cestě jsme ty dehovky notovali všichni - generace negenerace.
Takže když náhodou slyším dechovku - vybaví se mi jeho obličej............................. je to prostě taťka.

Tati, miluju tě a milovat vždy budu. Žiješ tu dál v nás, v našich vzpomínkách.................

To jsem ale trochu od té dnešní činnosti utekla. 

Takže mám zryto a ta nejhorší konečno-roční práce je za mnou. Je pravda, že když jsem ráno rozhrnula žaluzie a viděla jsem jak přes noc "nasněžilo" listí z našeho Avatara................
hrabat budu  ale až bude spadaný celý................ do té doby mi teda na tvrdo, nějaký listí může ........ :-)

z mého víkendu ale vznikla i nějaká hezká věc, ale to zase příště.................

 Mějte se krásně J.