Je tu.................... štědrý den.

Všichni, ale hlavně děti se dočkali. Stromeček jsem do bílé ustrojili, klobásku poobědvali a nyní se pohádkám oddávali.

Ježíšek mi dal předčasný, sic nechtěný dárek - trochu chřipkově se cítím, to není to pravé pravé ořechové, ale nenechám se zdolat. 

Při strojení stromečku jsem dětem vyprávěla své vzpomínky z dětství - ze strojení stromečku, koukání na pohádky - na věci které naše rodiče dělali s námi. Je to časem, dobou......... čím to, že mnoho z nás se o tyto věci dobrovolně připravují. Kdo mě zná ví o čem mluvím. 

Je půl druhé a já si den užívám v pyžamu na není to paní chřipkovou, je to proto, že jsem si prostě část tohoto dne chtěla takhle užít. A je to bomba. Ne jenom proto, že mám příhodné pyžamáky ;-). Mám hrnek teplého čaje (za krásný hrníček moc děkuju ;-) ) a právě koukáme na princeznu Jasněnku. Když jsem byla malá, téhle pohádky jsem se nejvíc bála a vůbec ji neměla ráda, na dobu, kdy byla pohádka natáčena vystihli čarodějnice opravdu věrohodně. Jako malá jsem se jich hrooooozně bála, takže tuhle pohádku jsem zařadila do svého repertoáru až téměř v dospělosti :-). Jsem strašpitel :-)

 Ráda bych všem, kteří mě znají buď osobně nebo jen virtuálně propřála krásné vánoce, plné splněných přání, lásky a hlavně klidu a pohody.
Mnoho lidí ( i my) neustále spěcháme, neumíme se zastavit a tento čas je právě o tom aspoň se o to posnažit. Prosím. Já se o to právě nyní snažím (dnes jsem i všechny hrnce naházela do myčky a nedrbala jsem se s nimi ve dřezu :-) )

Už teď se těším na okamžik, kdy v obýváku zacinká broušený zvoneček, rozsvítí se stromeček a Anička opět zachycená v rozběhu se žene ke stromečku. Budu doufat, že snaha sehnat to co by se jim líbilo se zůročí a budou mít úsměv na tváři.

Mějte se moc krásně................................................... J.