ÁÁÁÁchhhhhhhhh
o čem dnes? ne dnes ne o únavě, stresu.................... a všem možném o čem jsem asi poslední týdny psala......
Tento týden jsem měla díky jedné osobě "vyražený dech" ( probůh ne doslova :-) )
Navštívila mě jedna paní a nabídla mi vystavovat mé věci.................. Z počátku jsem měla chuť zavrtět hlavou - přeci jen, poslední dny je toho víc než dost, ale po řádném vylíčení oč jde................ jsem prostě kývla. 
V podstatě ani o nic nejde - prostě hodím svoje věci do vytrínek a tam si budou hovět celý měsíc. Třešnička na dortu je - musím vymyslet téma mé výstavy a něco o sobě napsat :-). TO BUDE TEPRVE MAZEC :-)))
Hrozně mě hřeje u srdce, že si vybrali mě :-) a protože nevím kdo o mě paní řekl............................. děkuji té anonymní dušince. 

A taky předem děkuju všem které jsem požádala o zapůjčení věcí, které jsem pro ně šila :-) - jsem velkým dlužíkem. 
Přiznám se, že hned ten večer jsem brouzdala a přemýšlela jakou novinku bych mohla udělat - poslední moje nová byla paní "pinnochiová"  a možná bych i restart u stroje potřebovala, tak třeba překvapím sama sebe. 

Tohle byla opravdu poslední dobou věc, která mě neskutečně povznesla, povzbudila, nabudila...... a ještě jednou a předem za to moc děkuju :-) 

Poslední dobou bych tak hrozně chtěla něco psát, ale pak si říkám, jestli by to někdo četl a hlavně..... mám pocit, že by to znělo jako stížnosti, ale to tak skutečně není myšleno
Hlavou mi pádí myšlenky - hlavně o současnoti a budoucnosti............... co a jak bude......... ze současné situace mám radost, ale přináší i obavy. Je to můj životní projekt, který jsem chtěla již několik let, ale v hlavě mám i chaos, jak to budu zvládat?????? Bojím se, že to bude na úkor toho co mám ráda a to by bylo šílené!!!!!!!! To co dělám mě baví a jak, ale na druhou stranu se bojím. Už nyní mám mnohdy večer pocit, že lezu po čtyřech - hlavně tento týden. 
Do toho všeho omarodil "pan božský :-)"- no je chlapský kašlík a chřipka, která ho dokonce zahnala k doktoroj, ale řeknu vám............................ nemocný chlap je vážně mazec. Pamatuju si, že mi kdysi posílal odkaz, kde psali, že američtí vědci skutečně prokázali, že muži mají (nebo prožívají :-) ) chřipku skutečně hůř........................ :-) ale zjistili to vědci ne vědkyně ;-) a takže poslouchat muže jak třetí den áhá................ ale nechci být až tak zlá, přeci jen - miluju ho - ať je mu lépe  - a pak bude lépe i nám ;-)

Ale víte co si nyní přeji asi ze všeho nejvíce? teplejší počasí. Je pravda, že jsem na zimu jako takovou zanevřela už o vánocích, kdy jsme všichni marodili a vlastně si ty vánoční svátky jako takové neužili a teď .......si to přeji o to víc. Schodit bundu, zimní boty, teplé svetry a roláky a moct si na sebe natáhnout jen triko s dlouhým rukávem, svetřík, kabátek.......... prostě nenosit každý den jen džíny a nějaký ten svetr či mikinu.
Osm hodin denně v práci v cca deseti stupních to není na nic lehkého ani na botky, co jsem si koupila na podzim spíše to jistý "icebugy" do mínus třicítky a nové hucky, které jsem si pořídila tento týden, protože ty předchozí koupené v listopadu se mi rozpadli již v prosinci a čekají na dovezení k reklamaci, ale i přesto, že hucky miluju a neuklízím je ani v létě................... už bych je nejraději nepotřebovala. 

O víkendu jsem se po takových těch povinných pracech odreagovala a dala se do malování. Ne do omalovánek pro dospělé, které jsem si nadělila pod stromeček, ale dala jsem se konečně do pomalování triček a protože jsem si všimla, že jsou nyní v kurzu mickey a minie................................

 Aničku jsem musela trošku přemlouvat a teď ho z ní nemůžu sundat :-). Už jako malá jsem milovala omalovánky, pamatuju si, že když jsme byla nemocná nedělala jsem snad nic jiného a u tohodle jsem si fakticky hlavu vyčistila a ještě udělají háďata parádu.
Hmmmmm dá se to číst? asi ne, co......ale i tak - mám pocit, že to napsat musím :-)

Mějte se moc krásně (ikdyž je venku zima a já zítra zas obuju hucky a navlíknu svetr :-) )
a v sobotu? se chystám na další mugcake - tentokrát čokoládový........................hmmmmm ;-)

óóóóóó o čem já bych tak měla dneska psát? 

O tom, že jsem dnes posnídala výborné vločky s datlema, oříškama, javorovým sirupem a kiwi? nebo o tom, že jsem snad poprvé včera po cvičení NIC nejedla? (opravdu ne, ikdyž to mě samotnou velice udivuje), o tom, že dnešní odpoledne po ukončení pracovního procesu zdá se mi poněkud dlouhé????????
Poslední tři dny si připadám zapřažená do procesu "dostatečně" :-), ale asi mě to na jednu stranu baví - člověk má pocit, že k něčemu je, že něco dělá, že je užitečný.......... prostě ŽE JE!!!!!!! bude to chtít nějaký zaručený životabudič, ale věřím........................půjde to.

Anebo že bych dnešní článek věnovala .................................... oooooo té mé malé šikovné dcerušce????? :-)
Od rána po cestě autem a celý den v práci jsem poslouchala jen a jen o vysvědčení. Nepamatuju si, že by se kdy takhle pololetní vysvědčení prožívalo....................
Ale, od půl jedné jsem dojatá, jak ta nejpyšnější maminka na světě. Moje dceruška má zase samé.................. nevím po kom z nás dvou to má........ musí to mít přes nějaké koleno.............. je to prostě můj lajdácký chytrolín :-)
Ještě včera, když jsem přijela ze cvičení a s brekem s rozbitým kružítkem jsme dělali zapomenutý úkol-neúkol z geometrie......................................... říkala jsem si, jak ta holka může být zároveň takový lajdák ale mít tak dobrou pamět a tak dobré známky.
Jo je to prostě ................................................ŠIKULA  a já jsem na ní neskutečně PYŠNÁ. 

A máme domluvu - je pravda, že tak trochu ji vymyslela "teta Denka" - kořeny má u jejího staršího syna........... ale to třeba někdy jindy :-), ale slíbila jsem jí, že pokud do páté třídy nedostane žádnou pětku, ale i v opačném případě, když první pětku dostane až v páté třídě - uspořádáme pětkovou párty :-) - je to fér, ne?  dneska vymýšlela, z jakého předmětu to bude asi si nezkazila průměr :-) jak roztomilé.

 Musím říct, že mě kolikrát až děsí jak mě jejich úspěchy ač třeba jen malinké dojmou. K slzám. Ale co, jsou to slzy radosti, pýchy, štěstí................ za ně, protože kdyby jste jí dneska slyšeli jak mi se štěstím v hlase říká, MAMI, MÁM SAMÝ  a to opakovala ještě při večeři.
Přeji si, aby jí ta vůle dosáhnout úspěchu a radost z nich zústala až do ................. nekonečna věků :-)

Tak co? o čem ten dnešní "článek" byl? 
a propóóó včerejší pocvičební nejedení dnes naopak zajídám čili brambůrkama s limetou - ani mužovi jsem nenechala :-(

Před a po

Krásné pondělí, přeji všem. 

Vykročili jste do dnešního dne pravou? Pro mě je dnes tak trochu zvláštní den. Mám pocit, jako kdybych začínala novou etapu svého života. Se stejným chlapem, s našimi dětmi................ ale i tak nová etapa. Přeji si, aby vše bylo lepší než poslední roky. Neee nebojte se, neměla jsem se až tak špatně, ostatně kdo mě sleduje, tak to ví. Ale o co jde si nechám pro sebe - budu trochu tajemná, protože to nechci zakřiknout. 

Jo, proč vám to tu teď píšu, když vám to nechci říct, co? Protože to prostě musím aspoň trošičku někam pustit a tohle je vlastně můj deníček. Prostě budu tajemná jak hrad v Karpatech. 

A propó, co víkend? 

Já si ho s dětma užila tak nějak v pohodě a to je hlavní. Lenošila jsem, ale i uklízela........... večer jsme pokoukali s babi na telku, v neděli stihli návštěvu, já zacvičit....... 

O tom, že mám ráda dlouhé víkendové snídaně jsem tu už psala. A že ikdyž jsou většinou osamocené (děti jsou najedené rychlostí blesku) a manžel je většinou o víkendu na cestách - miluju je i tak. 

A z nové kuchařky jsem si udělala výbornou teploučkou snídani. 

A to MUGCAKE. Lze dělat v různých variantách a ta co jsem zkusila, byla výborná. Ještě se těším na super čokoládový - snad dopadne příští víkend. 

NO, když tak koukám na ty fotečky, zas až tak chutně to možná nevypadá, ale věřte, že je. Původní recept byl doplněn borůvkami, ale ty doma nebyli, tak jsem využila kaki. A složení? vločky, vajíčko, banán, prášek do pečiva, voda. Na minutu do mikrovlnky a je to. A opravdu zahřeje bříško - v bříšku jako v pokojíčku ;-)

Tímto se loučím a přeji všem celý příjemný  týden. 

A co? už se těšíte na jaro? Já už teda jo :-)

 

Juchůůůůůů

je doma :-). Byl to opravdu dlouhý téměř měsíc. Měsíc bez mého společníka. Vím, teď to vypadá, že jsem na počítači závislá, ale není to tak. Svýho Della já používám hlavně k práci a poslední tři týdny jsem se dělila v práci o manželův počítač a takový ten pidi, co z něho uděláte i tablet. Hrozná práce :-( věřte mi.

Z toho plyne, že jsem se počítačové technice skutečně snažila vyhýbat, takže jsem dělala co se dalo. Poslední dny se moje oblíbenou prací stalo vyhrnovat sníh a že máme prostor kolem firmy dostatečně velký :-)

 Dnes je pro mě super večer. Je doma a já jsem ouuuuuuu šťastná. A tiše doufám, že bude vše už zase jen fajn.

A co jsme dělali za posledních pár dní? Příspěvky byli nyní opravdu ojedinělé, naposledy jsem psala jak se chystáme na ples a já po hodně dlouhé době cvičit..........................dělali jsme moc věcí a zároveň skoro nic. Tento týden jedeme už opravdu naplno - myslím tím koníčky, škola, školka, práce.......... a já se po večer i tak trochu pořád flinkám. Vzala jsem do ruky sice háček a kordonetku a počala háčkovat srdíčka - která mi už dávno došla, ale moc to nepřeháním. Nějak jsem si na to nicnedělání a jen tak lelkování zvykla.

I cvičit jsem jak jsem psala byla a začínám se cítit opět po dlouhé době "ve formě" (no uvidíme zítra až začnou bolet svaly ze včera) - bylo to opravdu výživné cvičení - stejně jako to předchozí. Ale to to je právě ono - co s cvičením, po kterém vás vůbec nic nebolí ;-). Váha se taky pomalinku vrací tam kam má a tak je vlastně tak nějak všechno fajn. 

No a zítra je tu zase pátek - nějak ten týden utekl, ale za to se asi ani moc nezlobím. Tento týden mi přišla objednaná kniha receptů a já se těším, že si ke snídani udělám jeden z mnoha receptíků, který se mi tam opravdu moc zamlouvá. 

Nebojte, pokud bude stát za to určitě se moc ráda podělím ;-). 

Mějte se moc krásně a krásný pátek - a ještě krásnější víkend................. Jiřina

 

Sobota a snad poslední dny marodění............
Týden jsme prokašlali, prosmrkali, ale i prozvraceli.........nic příjemného. Už jsem si říkala, že se z toho ani nevyhrabeme. Nevím co nás to popadlo. K doktorovi to dohnalo i mě, ale po krevních testech a poslechu mi bylo řečeno........nic vám není. :-( upřímně? Necítila jsem se tak. 

Zlepšení jsem viděla až včera. Nyní mají děti ještě plné nosy, ale snad už nějak zvládnem. 

Dnes, když jsem tedy jako že v pohodě jsme se rozhodli jít na ples. Takže se hodíme do gala a pořádně  s těma přetrvávajícíma bacila zatočíme. Teda doufám. 
Těším se, protože po tolika dnech, kdy jsem podávala sirupy a antibiotika, omotávala hrudník a krk, vařila česnekové a tymiánové sirupky.............honila do postele a pro bačkory, vařila čaje a vytírala po blinkání.......určitě znáte........už toho bylo moc, hlavně pro moji hlavu. 

Vypustit a doufat, že už bude fajn. 

Za chvilku si poběžím udělat něco s vlasy, namalovat si nějaký ucházející obličej a obléci si svůj pro dnešek vybraný "outfit" :-)). 
Co nosíte na plesy vy? Róby? malé černé? 
U mě to dnes vyhrál černý svetřík, MIDI sukně v odpovídající barvě :-))) (tm.zelené), psaničko a botky po mé mamče - památeční - v nich závodněb tančila :-))) - to je býda, co? Jenže já si v novém sortimentu ne a ne vybrat. Jelikož moje oblíbená bota je balerinka-těžko si vybírat mezi platformama :-)) a že bych  na podpadcích chodila ladně? :-)) to ne

Zítra mám v plánu po asi víc jak měsíci vyrazit cvičit - moje tělo i duše to už opravdu potřebuje (přes Vánoce jsem nakynula o necelá tři kila - fuj. 

Takže zdraví kupředu a nemoci papalala

Mějte se moc krásně a užijte si večer 

O tom, jaké jsme prožili Vánoce, co jsme dělali a nedělali 

Co jsme dělali a nedělali? 

Jedli jsme, pili jsme, marodili a to především.  

Řeknu vám, že těšit se, se skutečně moc nevyplácí. Tak jsem se těšila, že si svátky super užijeme.......a jak to bývá nastal opak. 

Moje nálada je v tuhle chvíli  pod bodem mrazu. Pár dnů po štědrém dni jsme začali marodit už naprosto všichni a návštěvy u doktora a probdělé noci nebrali konce. Vědomi, že svým dětem nemůžu pomoci, je snad to nejhorší. 

Paní nemoc se nás tentokrát nechtěla pustit. Den po dni a noc po noci a žádné zlepšení. V sobotu nás bezmoc dohnala na pohotovost, kde Aňous vykoledovala antibiotika a dnes je dostal i Mareček.  

Takže volného ejchuchů moc nebylo. A že se přiznám, že mě to i mrzelo. Je pravda, jedno opravdu veliké plus to mělo - byli jsme spolu a to se tak často nestává a nezabili jsme se ;-). 

Nikdo nás nenavštívil a i my stihli jen tři návštěvy a tak pod naším stromečkem ještě leží nějaký ten zabalený dárek. Silvestrovskou noc jsme slíbili dětem i s petardami a večírkem taky na jindy. 

Ale abych si jen nestěžovala  a neremcala pod stromečkem byla radost veliká, každý jsme tam našel něco co udělalo radost. 

Teď právě osazenstvo domu odpočívá po obědě a tak jsem taky zalezla do peřin a cvakám tu na iPodu příspěvek. Řeknu vám mazec.............Jenže mi nic jiného momentálně nezbývá - vypadá to, že se se mnou navždy rozloučil můj Pctač a to snáším taky velice špatně.  Z ničeho nic se nechce probudit. Nezbývá nic než čekat, zda s nim něco odborníci neudělají, ale už to růžově nevidím. Když si vzpomenu jak jsem na něj nadávala, když jsem ho dostala................ Hmmmm

No jo, mějte se moc krásně a já si asi budu muset nasadit nějaké růžové brýle, abych ty následující dny viděla aspoň trochu v lepších barvách :-((. Jsem momentálně naprosto beznadějný případ. 

Papá.........